Snůška
Snůška je období, kdy je v přírodě dostatek nektaru nebo medovice a včely ho aktivně sbírají a zpracovávají na med.
Termín snůška označuje jak samotný zdroj (kvetoucí rostlinu nebo výměšek mšic), tak období intenzivního sběru. V podmínkách střední Evropy se rozlišuje snůška jarní (slivoň, jabloň, řepka — duben–červen), letní (lípa, jetel, maliník — červen–červenec) a podzimní doplňková (pohanka, slunečnice, vřes — srpen–září).
Intenzitu snůšky měří váhový úlový kontrolní úl — průmyslová přesnost vah (100 g nebo méně) umožňuje zaznamenávat denní přírůstek hmoty. Hodnoty nad 2 kg/den signalizují silnou snůšku, nad 5 kg/den výjimečnou. Řepková snůška může v optimálních podmínkách (velký řepkový lán, teplé sluneční dny) přinést 30–60 kg medu na jedno silné včelstvo.
Medovicová snůška (z výměšků mšic nebo červců na listnatých nebo jehličnatých stromech) je charakteristická pro horské oblasti, Šumavu, Jeseníky a podhorskou část Moravy. Medovicový med má tmavší barvu, silnější chuť a nižší obsah sacharózy než květový med.
Správné načasování kočování ke zdrojům snůšky je základem rentabilního včelařství. Při snůšce řepky je třeba přisunout úly 2–3 dny před plným rozkvětem.