Medný výnos

Medný výnos závisí na kombinaci genetického potenciálu matky, síle včelstva, druhu a dostupnosti snůšky a povětrnostních podmínkách. Průměrný výnos v ČR dosahuje podle dat ČSCHM přibližně 18–22 kg/včelstvo/rok; v příznivých řepkovo-lípových oblastech Polabí nebo jižní Moravy může silné včelstvo přinést 60–80 kg a více.

Medonosný potenciál je dán hustotou kvetoucích rostlin v letovém okruhu (3–5 km) a dobou kvetení. V monokulturní krajině (pšenice, kukuřice) je mimo sezonní pastvinu nedostatek pestřejší potravy — moderní zemědělské dotace proto zahrnují agro-environmetální opatření podporující biopásy a kvetoucí pásy.

Kočovné včelaření (přesun úlů za snůškami) zvyšuje potenciální výnos, ale je organizačně i fyzicky náročnější. V ČR je kočování rozšírenou praxí — k řepce v dubnu-červnu, k lípe v červenci, k pohance nebo slunečnici v srpnu.

Medný výnos je základem kalkulace ekonomiky chovu: při cenách medu 200–350 Kč/kg a nákladech na provoz úlu 500–1 000 Kč/rok se rentabilita malého provozu dosáhne od přibližně 30 včelstev.