Kočování

Kočování patří k nejefektivnějším metodám zvyšování medné produkce. V ČR typicky zahrnuje přesun ke kvetoucí řepce (duben–květen, Polabí, jižní Morava), k lípe (červenec, lesy a stromořadí), k pohance nebo slunečnici (srpen) a případně k vřesu (srpen–září, Česká vysočina, šumavská podhůří).

Přesun se provádí v noci, kdy jsou dělnice uvnitř úlu — česno se uzavře síťovou vložkou (dostatečná ventilace) nebo zátkou, úly se zajistí popruhy a loží se na vozidlo. Přeprava by neměla trvat déle než jednu noc — při delší přepravě nebo horku hrozí zadušení nebo přehřátí.

Na novém stanovišti se doporučuje ponechat česno 1–2 hodiny uzavřené (dělnice se uklidní), pak otevřít brzy ráno. Přesun na méně než 3 km od předchozího stanoviště nezajistí přesměrování létenek — včely se vrátí na původní místo. Vzdálenost přesunu musí být buď méně než 50 m (denní přeprava po etapách) nebo více než 3 km.

Kočovné včelstvo musí být zdravé a ošetřené — SVS vydává kočovací průkazy, které veterinárně stvrzují zdravotní stav včelstva. Bez platného průkazu nelze legálně přesouvat úly v ČR.