Zazimování
Zazimování je souhrn úkonů provedených na konci sezony (srpen–říjen), jimiž včelař připraví včelstvo na zimní klid s dostatkem zásob a léčenou populací roztočů.
Zazimování zahrnuje několik klíčových kroků: vyhodnocení síly včelstva (obsazenost rámků, stav matky), léčbu varroázy (kyselina šťavelovou kapáním nebo sublimací při bezplodém stavu v říjnu–listopadu), doplnění zimních zásob (12–15 kg cukerného sirupu nebo medu), zúžení česna, odstranění medníkového nástavku a kontrolu větrání.
Cukerný sirup na zazimování: koncentrace 2,5 : 1 (cukr : voda hmotnostně) nebo hustý sirup 2 : 1, podává se od poloviny srpna do konce září, aby ho včely stačily zpracovat. Příliš pozdní přikrmování způsobí, že med z cukerného sirupu zůstane nevyzrálý.
Zimní shluček (cluster) se formuje v dolní části plodového hnízda, když teplota klesne pod 14 °C. Dělnice generují teplo svalovou kontrakcí, pohybují se od studené periferie do středu. Teplota středu shlučku se udržuje nad 20–25 °C.
Klíčový ukazatel úspěšného zazimování: přítomnost dostatku zimních dělnic (dělnice, které nevychovávaly plod, mají velké tukové těleso — přezimují i 6 měsíců). Slabá nebo nemocná zimní generace vede k záhubě včelstva ještě před jarním vývojem.