CZ
Přihlásit
Hovorové výrazy a slang

Šrotovník

Také: šrotovací stroj, drtič obilí, krmnářský šrotovník

Šrotovník je stroj na drcení obilí, kukuřice a luskovin na hrubý šrot pro krmení dobytka. Historicky poháněný žentourem nebo lokomobilou, dnes elektrický. Klíčové vybavení každé farmy s vlastní krmnářskou výrobou.

Šrotovník (od slov *šrot* — drcené obilí) je stroj na drcení obilí, kukuřice a luskovin (sója, hrách, lupina) na hrubý šrot určený jako krmivo pro skot, prasata, drůbež. Bez šrotování by zvířata vetšinu zrna nezužitkovala (nestrávila celé zrna v traktu).

Princip činnosti:

1. Mlecí (šrotovací) válce:

  • Dvě drsné kovové válce otáčející se proti sobě
  • Mezi nimi vstupuje zrno, mačká se a drtí
  • Konečná velikost: 1–5 mm úlomky (vs celé zrno 5–10 mm)
  • Reguluje se mezerou mezi válci + rychlostí

2. Kladivový šrotovník (hammer mill):

  • Rotor s kladívky (rychlost 3 000–4 500 ot/min)
  • Drtí zrno o kovovou síta (perforaci)
  • Výsledek: jemnější šrot (0,5–3 mm), víc prachu
  • Vhodnější pro prasata (tradičně preferují jemnější)

3. Diskový šrotovník:

  • Méně časté, pro speciální aplikace

Šrotovaná zrniny — proč:

Pro skot:

  • Celé pšenice / kukuřice prochází trávicím traktem ne zužitkováno → 30–40 % ztráta
  • Šrotování zvyšuje stravitelnost o 20–30 %
  • Příliš jemný šrot u skotu = riziko acidózy bachoru (rychlá fermentace škrobu na kyseliny)
  • Optimum: hrubý šrot 2–4 mm = vyvážená stravitelnost + struktura

Pro prasata:

  • Strávitelnost mnohem citlivější (jednoduchý žaludek)
  • Jemnější šrot (0,8–2 mm) vhodnější
  • Riziko žaludečních vředů při příliš jemném (< 0,5 mm) = vrátit hrubší frakci

Pro drůbež (kuřata, brojleři, slepice):

  • Drtina (krátké zrnka 1–3 mm) NEBO peletování
  • Jemný prach (< 0,5 mm) drůbež nesnáší (lepí se ke zobáku)

Pro koně:

  • Šrotovaná zrniny (ovesný šrot, ječmenný šrot)
  • Hrubá konzistence = pomalá fermentace, nižší kolicová rizika

Historie:

Žentourový šrotovník (1800–1900) — viz Žentour:

  • Pohon: 1–2 koně chodící v kruhu
  • Výkon: 50–150 kg šrotu/h
  • V každém větším gruntě

Parní lokomobila (1880–1950):

  • Putovní šrotovník
  • Příjezd 1× měsíčně do vesnice, sedláci přiváželi obilí na šrotování
  • Cena za úsluhu: typicky 5–10 % ze šrotovaného množství („mlátečná")

Elektrický šrotovník (od 1950):

  • 3–7,5 kW motor + válcová / kladívková mechanika
  • Domácí: 800–3 000 kg šrotu/h
  • Pro velké farmy: 5–20 t/h

Současné typy:

Stacionární šrotovník (na farmě):

  • Příkon: 5–22 kW (~25–35 tis. Kč pro malý)
  • Velký pro farmu: 30–75 kW (~80–250 tis. Kč)
  • Top značky CZ: PS-Strojírny (Letohrad), Sano (Lichnov), DAS (Pardubice)
  • Top značky EU: Skiold (DK), Renkum (NL), Romill (CZ-Brno)

Mobilní šrotovník (na traktoru):

  • Příkon: z PTO traktoru, 30–80 kW
  • Výkon: 1–5 t/h
  • Použití: putovní šrotovník, mlecí kombajny (kombajn šrotuje za jízdy)
  • Cena: 80 000–300 000 Kč

Mlecí kombajn (modernější trend):

  • Sklízí + šrotuje + ukládá vlhké zrno do vaků pro siláž
  • Vlhké šrotování CCM (Corn-Cob-Mix) — kukuřičné zrno + klás drcený + uložený do vaku
  • Trend pro mléčné farmy (nahrazení nakupovaného koncentrátu)

Šrot a krmiva:

Hodnocení kvality šrotu:

  • Granulometrie (velikost částic) — Penn State Particle Separator
  • Vlhkost (max 14 % pro skladování, 30+ % pro vlhké šrotování CCM)
  • Teplota po šrotování (vyšší u rychlých kladívkových — pozor na poškození vitamínů)

Typický šrot na farmě:

  • Pšeničný šrot: 50–60 % obilný součást krmné dávky
  • Ječný šrot: substituce pšenice, levnější
  • Kukuřičný šrot: vysoká energie, nižší bílkoviny
  • Sójový šrot: vysoké CP, dovážený nebo vlastní výroba
  • Hrachový šrot: domácí proteinová alternativa SES

Energetika a ekonomika:

Spotřeba elektřiny:

  • Válcový šrotovník: 6–12 kWh/t šrotu
  • Kladívkový: 10–18 kWh/t šrotu
  • Cena elektřiny: 6 Kč/kWh × 10 kWh = 60 Kč/t šrotu

Vlastní šrotování vs nakupované krmivo:

  • Vlastní šrot ze sklizně: 4 500 Kč/t pšenice + 60 Kč šrotování = 4 560 Kč/t šrotu
  • Nakupovaný hotový koncentrát: 8 000–12 000 Kč/t
  • Úspora 3 500–7 500 Kč/t → velké farmy si šrotují téměř všechno

Slangová a hovorová užití:

  • „Šrotovat" — kromě obilí znamená lidově „bít" (slangově), „mluvit zbytečně rychle"
  • „Šrotovník" — slangově pro „pomalý / zastaralý počítač" („tenhle laptop je šrotovník")
  • „Šrot" — používá se jak technicky (krmivo), tak v slangu („pojď, dáme si šrot" = dáme si pivo, slangově staré)

V kultuře: „Šrotování" byla v ČS literatuře symbolem podzimní práce (Karel Čapek, B. Hrabal).

Viz též Žentour, Krmné dávky, Kukuřice silážní, Grunt, TMR (Total Mixed Ration).

← Zpět na slovník