Šrotovník
Šrotovník je stroj na drcení obilí, kukuřice a luskovin na hrubý šrot pro krmení dobytka. Historicky poháněný žentourem nebo lokomobilou, dnes elektrický. Klíčové vybavení každé farmy s vlastní krmnářskou výrobou.
Šrotovník (od slov *šrot* — drcené obilí) je stroj na drcení obilí, kukuřice a luskovin (sója, hrách, lupina) na hrubý šrot určený jako krmivo pro skot, prasata, drůbež. Bez šrotování by zvířata vetšinu zrna nezužitkovala (nestrávila celé zrna v traktu).
Princip činnosti:
1. Mlecí (šrotovací) válce:
- Dvě drsné kovové válce otáčející se proti sobě
- Mezi nimi vstupuje zrno, mačká se a drtí
- Konečná velikost: 1–5 mm úlomky (vs celé zrno 5–10 mm)
- Reguluje se mezerou mezi válci + rychlostí
2. Kladivový šrotovník (hammer mill):
- Rotor s kladívky (rychlost 3 000–4 500 ot/min)
- Drtí zrno o kovovou síta (perforaci)
- Výsledek: jemnější šrot (0,5–3 mm), víc prachu
- Vhodnější pro prasata (tradičně preferují jemnější)
3. Diskový šrotovník:
- Méně časté, pro speciální aplikace
Šrotovaná zrniny — proč:
Pro skot:
- Celé pšenice / kukuřice prochází trávicím traktem ne zužitkováno → 30–40 % ztráta
- Šrotování zvyšuje stravitelnost o 20–30 %
- Příliš jemný šrot u skotu = riziko acidózy bachoru (rychlá fermentace škrobu na kyseliny)
- Optimum: hrubý šrot 2–4 mm = vyvážená stravitelnost + struktura
Pro prasata:
- Strávitelnost mnohem citlivější (jednoduchý žaludek)
- Jemnější šrot (0,8–2 mm) vhodnější
- Riziko žaludečních vředů při příliš jemném (< 0,5 mm) = vrátit hrubší frakci
Pro drůbež (kuřata, brojleři, slepice):
- Drtina (krátké zrnka 1–3 mm) NEBO peletování
- Jemný prach (< 0,5 mm) drůbež nesnáší (lepí se ke zobáku)
Pro koně:
- Šrotovaná zrniny (ovesný šrot, ječmenný šrot)
- Hrubá konzistence = pomalá fermentace, nižší kolicová rizika
Historie:
Žentourový šrotovník (1800–1900) — viz Žentour:
- Pohon: 1–2 koně chodící v kruhu
- Výkon: 50–150 kg šrotu/h
- V každém větším gruntě
Parní lokomobila (1880–1950):
- Putovní šrotovník
- Příjezd 1× měsíčně do vesnice, sedláci přiváželi obilí na šrotování
- Cena za úsluhu: typicky 5–10 % ze šrotovaného množství („mlátečná")
Elektrický šrotovník (od 1950):
- 3–7,5 kW motor + válcová / kladívková mechanika
- Domácí: 800–3 000 kg šrotu/h
- Pro velké farmy: 5–20 t/h
Současné typy:
Stacionární šrotovník (na farmě):
- Příkon: 5–22 kW (~25–35 tis. Kč pro malý)
- Velký pro farmu: 30–75 kW (~80–250 tis. Kč)
- Top značky CZ: PS-Strojírny (Letohrad), Sano (Lichnov), DAS (Pardubice)
- Top značky EU: Skiold (DK), Renkum (NL), Romill (CZ-Brno)
Mobilní šrotovník (na traktoru):
- Příkon: z PTO traktoru, 30–80 kW
- Výkon: 1–5 t/h
- Použití: putovní šrotovník, mlecí kombajny (kombajn šrotuje za jízdy)
- Cena: 80 000–300 000 Kč
Mlecí kombajn (modernější trend):
- Sklízí + šrotuje + ukládá vlhké zrno do vaků pro siláž
- Vlhké šrotování CCM (Corn-Cob-Mix) — kukuřičné zrno + klás drcený + uložený do vaku
- Trend pro mléčné farmy (nahrazení nakupovaného koncentrátu)
Šrot a krmiva:
Hodnocení kvality šrotu:
- Granulometrie (velikost částic) — Penn State Particle Separator
- Vlhkost (max 14 % pro skladování, 30+ % pro vlhké šrotování CCM)
- Teplota po šrotování (vyšší u rychlých kladívkových — pozor na poškození vitamínů)
Typický šrot na farmě:
- Pšeničný šrot: 50–60 % obilný součást krmné dávky
- Ječný šrot: substituce pšenice, levnější
- Kukuřičný šrot: vysoká energie, nižší bílkoviny
- Sójový šrot: vysoké CP, dovážený nebo vlastní výroba
- Hrachový šrot: domácí proteinová alternativa SES
Energetika a ekonomika:
Spotřeba elektřiny:
- Válcový šrotovník: 6–12 kWh/t šrotu
- Kladívkový: 10–18 kWh/t šrotu
- Cena elektřiny: 6 Kč/kWh × 10 kWh = 60 Kč/t šrotu
Vlastní šrotování vs nakupované krmivo:
- Vlastní šrot ze sklizně: 4 500 Kč/t pšenice + 60 Kč šrotování = 4 560 Kč/t šrotu
- Nakupovaný hotový koncentrát: 8 000–12 000 Kč/t
- Úspora 3 500–7 500 Kč/t → velké farmy si šrotují téměř všechno
Slangová a hovorová užití:
- „Šrotovat" — kromě obilí znamená lidově „bít" (slangově), „mluvit zbytečně rychle"
- „Šrotovník" — slangově pro „pomalý / zastaralý počítač" („tenhle laptop je šrotovník")
- „Šrot" — používá se jak technicky (krmivo), tak v slangu („pojď, dáme si šrot" = dáme si pivo, slangově staré)
V kultuře: „Šrotování" byla v ČS literatuře symbolem podzimní práce (Karel Čapek, B. Hrabal).
Viz též Žentour, Krmné dávky, Kukuřice silážní, Grunt, TMR (Total Mixed Ration).