Plíseň bramborová

Plíseň bramborová (lat. *Phytophthora infestans*, anglicky *late blight*, „pozdní plíseň") je oomyceta (ne pravá houba — patří mezi řasovce / Stramenopila) způsobující nejdůležitější chorobu bramboru a rajčat. Historicky způsobila Velký irský hladomor 1845–1849 (1 milion mrtvých, 1 milion emigrantů).

Historie:

• 1840s — patogen poprvé pozorován v Belgii, Holandsku
• 1845–1849 — Irský hladomor. Brambory tvořily 80 % stravy chudých irských rolníků. Patogen zničil úrodu 3 roky v řadě.
• 1882 — francouz Pierre Marie Alexis Millardet objevuje bordeauxskou jíchu (CuSO₄ + Ca(OH)₂) v Médocu — náhodou, jako prevence proti zlodějům vinné révy. První historický fungicid.
• 20. století — postupný vývoj systemických fungicidů (mancozeb, metalaxyl, cymoxanil)
• 2000s — agresivní A2 mating type kmen z Mexika invadní do EU — patogen sexuálně reprodukuje → oospory v půdě → trvalost

Životní cyklus:

1. Přezimování: v hlízách brambor (semenách), kompostech, mrtvých rostlinách
2. Sporulace: ráno za rosy (vlhko + 10–25 °C) → sporangia
3. Šíření: vzduch (sporangia letí desítky km), voda (zoospory plavou v rosě)
4. Infekce: penetrace stomatami nebo přes ranky, projevy 3–5 dní po infekci
5. Sekundární cyklus: za 4–7 dní další sporulace → epidemie

Symptomy:

• Listy: tmavé hnědo-černé nekrózy, často s bílým plíseňovitým okrajem na rubu (sporulace)
• Stonky: tmavé skvrny, později kruhové rozkladné léze
• Hlízy: hnědé skvrny na povrchu → uvnitř hnědá/červená hniloba (často sekundárně bakteriální mokrý)
• Rajčata: stejné — hnědé skvrny, sporulace, hniloba plodů

Riziko a varování:

• Vlhko + teplo (RH > 90 %, T 10–25 °C) → vysoké riziko
• Modelovací systémy (Smith Period, NegFry, BlightCAST) — předpověď infekce 1-3 dny dopředu
• CZ varování: Státní rostlinolékařská správa (ÚKZÚZ) + komerční (BIRTeam, Bayer FieldView)

Boj — fungicidy:

Preventivní (kontaktní):

• Mancozeb (Dithane, Penncozeb) — bílý prach, 7–10 dní účinek. Plánovaný zákaz v EU od 2024 (potenciálně karcinogenní)
• Cymoxanil — velmi efektivní, krátká účinnost (2–3 dny)
• Měď (CuSO₄, Cu hydroxid) — bio i konvenční. Limit 4 kg Cu/ha/rok v EU
• Folpet — alternative k mancozebu

Systemické (lokálně systémové):

• Metalaxyl, Metalaxyl-M (Ridomil) — fenylamid, velmi efektivní. Riziko rezistence (problém od 1990s)
• Mandipropamid (Revus) — CAA fungicid, špička 2020s
• Cymoxanil + Mancozeb kombinace (Curzate)
• Fluazinam (Shirlan) — preventivní, dlouhá perzistence
• Pyrimethanil — komplikované použití

Postřikový kalendář (intensivní brambora, 2024 EU):

• Klíčící: žádný postřik
• 5–10 cm porost: 1. prevence (mancozeb nebo Cu)
• Před uzavíráním řádků: 2. (cymoxanil/metalaxyl)
• Květ: 3.–4. postřik (mandipropamid)
• Tvorba hlíz: 5.–7. postřik (preventivní každých 7–10 dní)
• Před sklizní: 8. desikační (Reglone alternativa)
• Celkem: 7–10 postřiků/sezónu, náklady 4 000–7 000 Kč/ha

Rezistentní odrůdy:

• Sárka, Adéla, Marabel — středně tolerantní
• Sárpo Mira — vysoká rezistence, hodí se pro biofarmy
• Bionica, Toluca — moderní rezistentní hybridy
• Rezistence není 100 % — i tolerantní odrůdy potřebují 3–5 postřiků v rizikové sezóně

Bio přístup:

• Pouze měď (Cu — viz výše, 4 kg/ha/rok limit)
• Bordeauxská jícha (klasická, levná, vlastnoručně míchaná)
• Bio-stimulanty (silikát draselný, výtažky z kopřiv) — marginální efekt
• Rezistentní odrůdy + krátký vegetační cyklus (sklizeň brzy)

Po infekci:

• Není léčba — preventivní fungicidy se aplikují PŘED infekcí
• Po prvních symptomech → lokální „spalování" (zničit infikované rostliny mechanicky/chemicky)
• Sklizená brambora → třídit (žádné napadené do skladu, riziko hniloby celého skladu)

V ČR 2024: ztráty z plísně bramborové ~5–15 % výnosu i přes intenzivní postřik. Bez postřiků 50–100 % ztráta.

Viz též Roundup (glyfosát), Fungicidy, Zemák (brambor), Ozimy vs jařiny, Osevní postup, Mez.