Mez
Mez je úzký travnatý nebo křovinatý pás oddělující sousední pole. Historicky vyznačovala hranice mezi vlastníky, dnes je ceněna pro biodiverzitu, ochranu proti erozi a v rámci CAP greening.
Mez (od staročeského *meža* = hranice) je úzký travnatý nebo křovinatý pás mezi dvěma poli. Historicky to byl praktický předěl mezi vlastníky půdy (hranice plužiny) i ochrana proti splachu půdy.
Funkce historicky:
- Hraniční pás — viditelně oddělovala vlastnictví. Často s mezníky (kameny, sloupy) na rozích.
- Krajinný prvek — domov pro zvěř, ptactvo, hmyz. Nebyla intenzivně obdělávaná.
- Cesta pro povozy — širší meze sloužily jako polní cesty.
- Pastva pro drobný dobytek — kozy, ovce se pásly „na mezích" když pole bylo osetá.
Likvidace mezí 1948–1989 (kolektivizace):
JZD a státní statky sceelovaly pole do obřích bloků (často 50–200 ha) pro nasazení velké techniky (T-150, Š-180, Fortschritt). Tisíce kilometrů mezí v ČR padlo. Důsledky:
- Akcelerace vodní eroze (žádné zelené pásy zachycující splach)
- Pokles biodiverzity (zánik útočiště pro hmyz, ptáky, drobnou zvěř)
- Vznik velkých homogenních „prérií"
- Změny mikroklimatu (sušší krajina, větru otevřená)
Návrat mezí 1990–dnes:
- CAP greening / EFA: meze, biopásy, květinové pásy se počítají jako Ecological Focus Area (3–5 % výměry).
- AEKO podopatření: dotace za údržbu mezí (50–80 Kč/m délky/rok).
- Erozní kontrola v erozně ohrožených oblastech (DPB) — GAEC 2 vyžaduje protierozní opatření, meze jsou jedním z nástrojů.
- Krajinotvorné prvky — meze ze zákona chráněné (Zákon č. 114/1992 Sb.).
Šířka mezí dnes:
- Klasická mez šíře 1–3 m mezi poli
- Široká mez 5–10 m, často s keři (trnka, šípek, hloh) — pro vodní hospodářství
- Lineární remízek 10+ m — funguje jako biotop
- Biokoridor 20+ m — propojuje větší biotopy
Pomístní názvy s „mez" jsou v ČR všudypřítomné: „Na Mezích", „Velká mez", „Mezní cesta", „U mezníku", obce „Meznice", „Meziroka", „Meziboří".
Viz též Biopásy, Eroze půdy, Trojhonný systém, GAEC (Dobrý zemědělský a environmentální stav), Lán.