Zemák (brambor)

Zemák (lidově *zemčata*, *erteple*, *kobzole*) je hovorové a dialektické označení pro bramboru — *Solanum tuberosum* — jednoletá hlíznatá rostlina z čeledi lilkovitých. V češtině má brambor desítky regionálních synonym, což svědčí o historickém významu plodiny v různých českých regionech.

Regionální varianty:

• Brambor / brambora — standard ČR, jihočeské nářečí. „Z Bramburska" = z německého Brandenburska, odkud se brambory šířily do Čech.
• Zemák — Slezsko, severní Morava. Z „země" + zdrobněliny.
• Erteple — jihlavsko, jihovýchodní Morava. Z německého *Erdäpfel* („zemská jablka").
• Kobzole — Slezsko, severovýchod (polské *kartofle*).
• Zemčata — Vysočina, českomoravská vrchovina.
• Krumpáč (zastaralé) — Slovácko, jihovýchodní Morava.
• Krumple — Valašsko.
• Grumpera — Chodsko.
• Šemerlák — okolí Telče.
• Knedl — slang ve velkých městech (z bramborového knedlíku).

Historie v českých zemích:

1700s — příchod brambory:

• Brambory přicházejí do Čech přes Vídeň (Marie Terezie) a Sasko (Sedmiletá válka 1756–1763)
• První pěstování v klášterních zahradách a u šlechty
• Sedláci dlouho odolávali — báli se „čertovy plodiny" (jed lilkovitých, zelené hlízy obsahují solanin)

1770–1772 — Velký hladomor:

• Tradiční obilí selhalo opakovaně
• Marie Terezie nařídila povinné pěstování brambor (1771)
• Brambora zachránila desítky tisíc rolníků od smrti
• Od té doby trvale zakotvená v české kuchyni

1800–1860 — éra rozmachu:

• Brambory se stávají základní stravou venkova (chudých)
• „Brambora s mlékem" — typický pokrm
• Vznik bramborářských oblastí (Vysočina, Krkonoše, Beskydy)

1860+ — chov prasat a lihovary:

• Brambory pro krmení prasat (vykrmená brambora)
• Lihovary zpracovávají bramborový škrob na ethanol (vodka, lék, chemie)
• Vznik bramborářské tradice (Vysočina, Pardubicko)

Pěstování v ČR (2024):

Plocha: ~24 000 ha (klesající trend, z 100 000 ha v 90s)
Výnosy: 26–35 t/ha (raně rané), 35–55 t/ha (pozdní průmyslové)
Produkce: ~700 000 t/rok

Hlavní kategorie:

1. Konzumní brambory (raně rané, červené, modré, žluté) — supermarkety
2. Sadbové brambory (certifikované osivo pro další generaci) — vyšší cena
3. Průmyslové brambory (lihovary, škrobárny, hranolkárny) — kontrakt
4. Krmné brambory (pro prasata, dnes méně časté)

Klíčové oblasti pěstování:

• Vysočina (Jihlavsko, Pelhřimovsko) — vyšší nadmořská výška, vyrovnaný výnos
• Polabská nížina (Polabí, Hradecko) — raně rané odrůdy
• Šumavské podhůří — kvalitní sadba
• Chod / Plzeňsko — historicky bramborář

Top odrůdy CZ:

• Adéla (raně rané)
• Filea (raně rané, červená)
• Magda (středně pozdní, žlutá)
• Saturna (průmyslová, výnosy 50+ t/ha)
• Marabel (pozdní, konzumní, vysoká kvalita)
• Soraya (sadba)

Agrotechnika:

• Setí sadbou (10–25 cm hloubka, rozteč 75 × 30 cm), březen–květen
• Hnojení: 80–120 kg N/ha + 60–80 P + 120–160 K
• Postřiky: proti plísním (oomyceta), mandelinky (Colorado beetle)
• Sklizeň: sklízeč brambor (vykopávač) — září–říjen
• Skladování: chladné, suché 4–8 °C, vlhkost 90 %

Choroby a škůdci:

• Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) — historicky způsobila Velký irský hladomor 1845
• Mandelinka bramborová — invazní z USA (1922 první výskyt v ČR)
• Háďátko bramborové — karanténní škodlivý činitel

Ekonomika 2024:

• Konzumní cena (supermarket): 15–40 Kč/kg
• Cena od pěstitele: 5–12 Kč/kg
• Marže obchodu: 200–400 % (mezi pěstitelem a regálem)
• Průmyslová cena: 3–6 Kč/kg (lihovary, škrob)

Klesající plocha:

• 1990: 100 000 ha
• 2010: 30 000 ha
• 2024: 24 000 ha
• Důvody: import (NL, DE, FR, PL), levná dovozová cena, vysoké náklady na techniku, choroby (plíseň)

Slangová a kulturní role:

• „Zemáky" — slangové pro „jednoduchá strava" („mám doma jen zemáky a mlíko")
• „Brambora" — pejorativní pro neohebnou osobu („je z něj brambora", „bramborové tělo")
• „Bramborový salát" — symbol Vánoc v české kuchyni
• „Bramboračka" (polévka) — chudá rolnická strava povýšená na národní pokrm
• „Hozený brambor" — v UK slang pro nevychovanou novinářskou otázku (= „hot potato")

Lidové pranostiky:

• „Když brambora kvete na svatého Vavřince (10. 8.), nebude úroda" (= pozdní kvetení = malé hlízy)
• „Mokrý červen, brambor zaplaval" (= příliš dešťů = plíseň)

V kultuře: „Bramborové pohádky" (J. Lada), „Bramborové dni" (regionální festivaly Vysočiny), „Pelhřimovské bramborářské slavnosti" (každoročně).

Viz též Ozimy vs jařiny, Osevní postup, NPK hnojivo, Roundup (glyfosát), Plíseň bramborová, Mandelinka bramborová.