Úhor
Úhor je dočasně neoseté pole, které se nechává odpočinout, regenerovat živiny a potlačit plevele. V historickém trojhonném systému ležela 1/3 polí ladem každý rok. Dnes přežívá jako „zelený úhor" pro greening a EFA.
Úhor (od slovesa „úhořit" = odpočívat) je pole, které se po sklizni dočasně neosévá, aby si půda mohla regenerovat živiny, vodu a strukturu. Historicky byl základní součástí evropského zemědělství až do 19. století.
Trojhonné hospodářství (= třípolní systém, viz Trojhonný systém):
- 1. hon: ozim (žito, pšenice)
- 2. hon: jarin (oves, ječmen)
- 3. hon: úhor (ladem, pase se nebo orá)
Třetina polí každý rok ležela ladem. Bez minerálních hnojiv to byl jediný způsob, jak udržet úrodnost. Hospodář na úhoru obvykle:
- nechal paseni dobytka — ten hnojil pole čerstvým hnojem
- přerýval (Bramborová orba) → ničil plevele
- zelený podsev vojtěškou nebo jetelem (od 18. století) — fixoval dusík
Konec úhoru: Mineralní hnojiva (Liebig 1840s, syntéza čpavku Haber-Bosch 1909) odstranila nutnost úhoru. Norfolský 4-honný systém (vojtěška-pšenice-řepa-ječmen) bez úhoru dramaticky zvýšil produktivitu — anglická zemědělská revoluce.
Moderní typy úhoru:
- Zelený úhor (greening, EFA — Ecological Focus Area) — povinný v rámci CAP od 2015. Mez plodina, květinový pás nebo prostě neoseté ladem s povolenou seč.
- Černý úhor — orané, neoseté pole. Dnes spíše ekologicky problematický (eroze).
- Aktivní úhor — pásy nektarodárných rostlin pro opylovače, biopásy, biopas (viz Biopásy).
- Půda v zařazení — pole vyjmuté z osevu na 1-2 roky kvůli regulaci trhu.
V CZ dnes:
- Z dotace BISS lze do 5 % výměry hospodaření vykázat jako úhor (EFA), počítá se za "klimatický příspěvek".
- Plocha úhoru v CZ 2024: ~50 000 ha (1,2 % orné půdy).
Etymologie: praslovanské *ǫgorъ* (= pole nechané ladem). Související slova: ladina (úhor po více letech), honitba (revír na úhoru), pole (kontrast: pole = obdělávané, úhor = ne).
Viz též Trojhonný systém, Osevní postup, Meziplodiny, Biopásy, Regenerativní zemědělství.