Mšice řepná

Mšice řepná (lat. *Aphis fabae*, ang. *black bean aphid*) je černá / tmavě hnědá mšice sající šťávy hostitelských rostlin. Sama o sobě středně škodlivá, ale klíčový vektor virů v cukrovce, fazolu, máku.

Vzhled:

• Dospělec 2 mm, černý / tmavě hnědý, často s voskovým povlakem
• Bezkřídlá forma (vivipara) — letní rozmnožování
• Okřídlená forma (alata) — disperzní generace, šíření na nové porosty
• Líhně (nymfy) — světle zelené, později tmavé

Hostitelé:

Primární (zima):

• Brslen evropský (Euonymus europaeus) — hlavní zimní hostitel v EU
• Kalina (Viburnum)
• Lopuch (méně častý)

Sekundární (léto):

• Cukrovka, krmná řepa
• Fazol obecný (Phaseolus vulgaris)
• Mák (Papaver)
• Lebeda (Atriplex)
• Pampeliška, jiné Compositae

Životní cyklus:

1. Zima: vajíčka kladená na brslen, kalinu
2. Jaro: bezkřídlé samice se rojí na brslenu
3. Okřídlené dispersers: letí na řepu, fazol (květen–červen)
4. Vrchol populace: konec června–červenec, na řepě a fazolu
5. Návrat na brslen: konec léta–podzim, kladení vajíček
6. V CZ: 10–15 generací letní cyklus

Symptomy přímého poškození:

• Listy stočené, zkroucené
• Kolonie mšic na rubu listů (často 100+ jedinců na list)
• Medovice (sweet excret) — lepkavé povlaky → růst saze
• Snížený růst rostliny

Klíčový problém — viry:

BYV (Beet Yellows Virus, virus žloutenky řepy):

• Mšice naskočí na nemocnou rostlinu → cucá viry → letí na zdravou → infikuje
• Symptomy: žluté listy řepy, redukce fotosyntézy
• Ztráta cukernatosti: -20 až -40 % (cukrovka)
• Šíření: 1 jediná infikovaná mšice může nakazit desítky rostlin

BMYV (Beet Mild Yellowing Virus):

• Méně agresivní než BYV ale rozšířená

BWYV (Beet Western Yellows Virus):

• I řepka, brukvovité

Boj — chemický:

Insekticidy:

• Neonikotinoidy (thiamethoxam, imidacloprid) — ZAKÁZÁNY v EU pro venkovní použití od 2018 kvůli včelám. Dříve standardní mořidlo cukrovky.
• Acetamiprid (Mospilan) — neonikotinoid stále povolený v EU (jiná chemická struktura)
• Flonicamid (Teppeki) — anti-feedant, moderní standard 2020s pro cukrovku
• Spirotetramat (Movento) — systemický, působí i v rubu listů
• Pirimicarb (Aphox) — selektivní mšicid, šetrný k benefitům (ladybugs)
• Pyrethroidy (cypermethrin, deltamethrin) — krátká účinnost, rezistence rychlá

Aplikace timing:

• První postřik: při zjištění 10 mšic/rostlinu nebo 5 % rostlin s mšicemi
• Opakování: za 7–14 dní (záleží na látce)
• Sezónní celkem: 2–4 postřiky v cukrovce

Náklady: 600–1 200 Kč/ha za postřik × 3 = 1 800–3 600 Kč/ha sezónně

Boj — biologický:

• Slunéčka (Coccinellidae) — efektivní, 1 slunéčko sežere 50 mšic/den
• Zlatoočky (Chrysoperla)
• Mšicovníci (Aphidius spp., Praon spp.) — parazitické vosičky, kladou vejce do mšice
• Květinové pásy kolem polí zvyšují populaci predátorů
• Houby (Beauveria, Metarhizium) — entomopatogenní, méně účinné v poli

Boj — kulturní:

• Odstranění brslenu (zimní hostitel) v okolí cukrovkových polí — preventivně
• Časné setí cukrovky → porost má víc vegetace před vrcholem mšic
• Rezistentní odrůdy cukrovky — částečná tolerance k BYV (donor *Beta maritima*)

Bio přístup:

• Mýdlový roztok (drasly mýdla) — fyzikální poškození mšic
• Neem olej (azadirachtin) — naturalní pesticid, omezený efekt
• Pyrethrum (z chrysantém) — krátká účinnost, EU povolené

Klimatická změna:

• Teplé zimy → mšice přezimují i jako dospělci (ne jen jako vajíčka), víc generací
• Sušší jara → menší populace (mšice preferuje vlhko)
• Posun areálu na sever

V ČR výzkum: Cukrovarnický výzkumný ústav Praha, ÚKZÚZ — monitoring viru BYV, pruhování polí pro modelaci rizika.

Viz též Insekticidy, Mandelinka bramborová, Osevní postup.