Fomová hniloba stonku
Leptosphaeria maculans
Fomová hniloba (fomové černání stonku) je významná choroba řepky a dalších brukvovitých. Na podzim se na listech objevují světlé skvrny s drobnými černými plodničkami; houba pak prorůstá řapíkem do kořenového krčku a báze stonku, kde způsobuje zaškrcující suchou hnilobu. Napadené rostliny se lámou, předčasně dozrávají a poléhají, což vede k výrazným ztrátám na výnosu. Primární nákaza pochází z askospor uvolňovaných z posklizňových zbytků.
Původce
Houba Leptosphaeria maculans (anamorfa Phoma lingam)
Příznaky
Na podzimních listech vznikají okrouhlé bělavé až šedavé skvrny s roztroušenými černými pyknidami. Nejzávažnějším příznakem je suchá zaškrcující hniloba kořenového krčku a báze stonku, na řezu s tmavým, zaschlým pletivem. Napadené rostliny snadno vylomíte ze země, na jaře předčasně dozrávají, mění barvu a poléhají.
Hostitelské plodiny
- Řepka ozimá i jarní
- Hořčice
- Brukvovitá zelenina
Podmínky šíření
Hlavním zdrojem nákazy jsou askospory uvolňované z posklizňových zbytků řepky během podzimních dešťů; nesou se větrem na vzcházející porosty. Infekci podporuje vlhké počasí a mírné teploty na podzim. Choroba se z listů dostává do stonku postupným prorůstáním řapíkem, což trvá týdny až měsíce.
Škodlivost a práh ošetření
Ztráty vznikají zaškrcením a lámáním stonků před sklizní i u porostů, které na podzim vypadaly zdravě. Za silného tlaku a vnímavých odrůd mohou dosáhnout desítek procent výnosu. Škodlivost se posuzuje na podzim podle podílu napadených rostlin a hloubky napadení krčku.
Životní cyklus a zdroj infekce
Houba přezimuje na posklizňových zbytcích řepky, kde dozrávají plodnice (pseudothecia) s askosporami. Ty zahajují podzimní infekci listů, odkud houba prorůstá do stonku a přes zimu i vegetaci pokračuje. Krátký odstup řepky a ponechání zbytků na povrchu inokulum výrazně zvyšují.
Účinné látky k ochraně
Přehled běžně registrovaných fungicidních účinných látek. Registraci a dávkování vždy ověřte v Registru přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ.
- prothioconazole např. Proline
- metconazole např. Caramba (s morforegulačním účinkem)
- tebuconazole např. Horizon
- difenoconazole + paclobutrazol např. Toprex
Ochrana a prevence
Klíčový je dostatečný odstup řepky v osevním postupu (nejméně 3–4 roky) a zapravení posklizňových zbytků, které jsou hlavním zdrojem askospor. Pěstují se odolnější odrůdy a podle náletu spor a vývoje porostu se na podzim (případně i na jaře) aplikují azolové fungicidy, které zároveň působí morforegulačně. Registraci a dávkování ověřte v Registru přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ.
Časté dotazy
Proč je fomová hniloba u řepky zvlášť nebezpečná?
Houba prorůstá od listů až do kořenového krčku a báze stonku, který zaškrcuje a oslabuje. Rostliny se pak lámou a poléhají ještě před sklizní, takže ztráty vznikají i u porostů, které na podzim vypadaly zdravě.
Jak se fomové hnilobě nejlépe předcházet?
Nejúčinnější prevencí je dostatečně dlouhý odstup řepky na pozemku (3–4 roky), zapravení posklizňových zbytků a volba odolných odrůd. Doplňuje je podzimní fungicidní ošetření podle signalizace náletu spor.
Kdy provést podzimní ošetření proti fomové hnilobě?
Ošetření se cílí do období od náletu askospor, obvykle na vyvinutý podzimní porost přibližně ve fázi 4–8 listů, podle signalizace a průběhu počasí. Azolové přípravky zároveň zpevňují a zkracují porost před zimou.
Pomáhá proti fomové hnilobě volba odrůdy?
Ano, mezi odrůdami řepky jsou výrazné rozdíly v odolnosti vůči fomové hnilobě, část z nich nese specifické geny rezistence. Odolná odrůda snižuje riziko i potřebu intenzivní fungicidní ochrany.