Včelí vosk

Včelí vosk vylučují dělnice ve věku 12–18 dnů ze čtyř párů voskových žlázek na ventrálním povrchu zadečku. Šupinky vosku (0,8 mg každá) zpracovávají dělnice čelistmi a formují do základního stavebního materiálu plástu.

Chemicky jde o komplexní směs esterů mastných kyselin a alkoholů s dlouhými řetězci, uhlovodíků, kyselin a alkoholů. Teplota tání kolísá mezi 62–65 °C, bod tuhnutí je o 1–2 °C nižší. Vosk je nerozpustný ve vodě, rozpustný v organických rozpouštědlech (toluen, benzin).

Výtěžnost vosku ze starých plástů při přetavování v solárním nebo parním tavičem dosahuje 60–80 % původní hmoty plástu. Z jednoho úlu lze ročně získat 0,2–1 kg vosku (závisí na obměně plástů). Vosk se prodává ke zpracování na mezistěny, svíčky, kosmetiku a farmaceutické přípravky.

Rezidua pesticidů a akaricidů (zejm. fluvalinát, kumafos) se ve vosku akumulují — to je jeden z hlavních argumentů pro pravidelnou obměnu plástů. Nová mezistěna ze staré praxe může obsahovat znečistěný vosk a být vstupním zdrojem chemické zátěže.