Sklerotiniová hniloba
Sclerotinia sclerotiorum
Sklerotiniová hniloba (bílá hniloba) je závažná houbová choroba olejnin a luskovin s velmi širokým okruhem hostitelů. Na stoncích a kořenovém krčku se tvoří vodnaté hnědnoucí léze s bílým vatovitým myceliem, uvnitř i na povrchu pletiv vznikají tvrdá černá sklerocia. Napadené rostliny předčasně vadnou, poléhají a zasychají; u řepky a slunečnice patří choroba k nejnebezpečnějším. Sklerocia přežívají v půdě řadu let a jsou zdrojem nákazy.
Původce
Houba Sclerotinia sclerotiorum (u jetele S. trifoliorum)
Příznaky
Na stonku, nejčastěji ve výšce úžlabí listů, vzniká zprvu vodnatá, později vybělená olupující se léze; napadené pletivo se rozvlákňuje a stonek se láme. Uvnitř stonku a na jeho povrchu je bílé vatovité mycelium a tvrdá černá sklerocia velikosti zrna až fazole. Rostlina nad lézí předčasně žloutne, vadne a dozrává; za vlhka je hniloba měkká, za sucha suchá a vybělená.
Hostitelské plodiny
- Řepka a slunečnice
- Sója a další luskoviny
- Jetel (Sclerotinia trifoliorum)
- Zelenina (mrkev, salát, fazol)
Podmínky šíření
Zdrojem nákazy jsou sklerocia v půdě, z nichž po zvlhčení vyrůstají drobné plodnice (apothecia) uvolňující askospory. Ty infikují rostlinu nejčastěji přes opadané okvětní lístky zachycené v úžlabí listů. Infekci podporuje vlhké počasí v době kvetení a hustý, bujný, zapojený porost s vysokou vlhkostí u země.
Škodlivost a práh ošetření
U řepky a slunečnice patří sklerotiniová hniloba k nejzávažnějším chorobám; napadené rostliny předčasně dozrávají, lámou se a osypávají, takže ztráty na výnosu mohou za silného tlaku dosáhnout desítek procent. Sklerocia navíc trvale zamořují půdu a snižují hodnotu pozemku pro další náchylné plodiny.
Životní cyklus a zdroj infekce
Houba přezimuje jako sklerocia v půdě, kde přežívá i řadu let. Po dostatečném provlhčení z nich vyrůstají apothecia s askosporami; ty zahajují infekci v době kvetení hostitele. Po odumření rostliny se v pletivech vytvoří nová sklerocia, která se vracejí do půdy. Krátké osevní postupy s náchylnými plodinami inokulum hromadí.
Účinné látky k ochraně
Přehled běžně registrovaných fungicidních účinných látek. Registraci a dávkování vždy ověřte v Registru přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ.
- prothioconazole např. Proline
- boscalid + dimoxystrobin např. Pictor
- prothioconazole + fluopyram např. Propulse
- Coniothyrium minitans biologický přípravek Contans rozkládající sklerocia v půdě
Ochrana a prevence
Rozhodující je dostatečně dlouhý odstup náchylných plodin v osevním postupu (řepka, slunečnice, sója, jetel) a omezení příliš hustých, bujných porostů. Fungicidní ošetření se u řepky cílí do období kvetení, kdy infekce probíhá přes opadané okvětní lístky. Pomáhá i biologická ochrana (Coniothyrium minitans) rozkládající sklerocia v půdě. Registraci přípravků ověřte v Registru přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ.
Časté dotazy
Proč je sklerotiniová hniloba tak obtížně potlačitelná?
Patogen má velmi široký okruh hostitelů a tvoří odolná sklerocia, která v půdě přežívají i řadu let. Krátké osevní postupy s řepkou, slunečnicí a luskovinami proto inokulum v půdě hromadí a jednorázové opatření nestačí.
Kdy se u řepky proti sklerotinii zasahuje?
Klíčové je období kvetení řepky, kdy houba infikuje rostlinu přes opadané okvětní lístky zachycené v úžlabí listů. Fungicid se proto aplikuje na začátku až do plného kvetení podle průběhu počasí a tlaku choroby.
Jak funguje biologická ochrana proti sklerotinii?
Přípravek s houbou Coniothyrium minitans se zapravuje do půdy, kde parazituje a rozkládá sklerocia sklerotiniové hniloby. Snižuje tak zásobu inokula v půdě, účinek je ale pozvolný a slouží spíše jako dlouhodobé preventivní opatření.
Které plodiny sklerotiniová hniloba ohrožuje nejvíce?
Nejcitlivější jsou řepka a slunečnice, dále sója a další luskoviny, jetel a řada druhů zeleniny. Protože jde o mnoho náchylných plodin, je při plánování osevního postupu nutné počítat s jejich vzájemným rizikem.