Strych

Strych je tradiční česká a středoevropská jednotka plošného obsahu. Slovo pochází z německého *Strich* (= pruh, řádek, vyznačený pás půdy). V mnoha regionech je strych synonymem korce — obě jednotky byly definovány jako plocha, na kterou se vyseje 1 strych/korec (objemová míra ≈ 93 l) obilí.

Český strych: 2 877 m² ≈ 0,288 ha (totožný s pražským korcem).

Regionální varianty:

• Český/pražský strych: 2 877 m² ≈ 0,288 ha
• Moravský strych: 1 920–2 880 m² (0,19–0,29 ha) — variabilní
• Slezský strych: 2 877 m² (sjednocený s českým po patentech Marie Terezie)
• Velký strych (lesní): až dvojnásobek

V některých regionech jihovýchodní Moravy a Slovenska byl strych pevně menší než český korec (≈ 0,2 ha) — proto vždy v archivních pramenech ověřit lokální definici.

Použití historicky:

• Tereziánský katastr (1748) — výměry polí, luk a pastvin zapsány ve strychích/jitrech.
• Robotní patenty — robotní povinnosti se odvíjely od počtu strychů.
• Urbární knihy 17.–18. století — daňová evidence drobné držby.

Vztah k dalším jednotkám:

• 1 strych = 1 korec (v české standardizaci po 1764)
• 2 strychy = 1 jitro (≈ 0,575 ha)
• 64 strychů = 1 lán (≈ 18 ha)
• 3,48 strychu = 1 ha

Dnes ještě potkáme strych:

• Katastr nemovitostí — staré zápisy před metrickou reformou 1919.
• Genealogie / rodopis — matriky a gruntovní knihy uvádějí výměry ve strychích.
• Pomístní názvy — „Strychy", „Na strychu", „Strychová pole" v některých obcích.

Praktické převody:

• 1 strych = 0,288 ha = 28,8 a = 2 877 m²
• 1 strych ≈ 0,712 akru
• 3,48 strychu = 1 hektar

Po metrické reformě v ČSR (1919) byl strych oficiálně zrušen jako platná jednotka. Pro pochopení starých dokumentů ale potřeba znát.

Viz též Korec (synonymum), Jitro (= 2 strychy), Lán, Hektar (ha).