Dojivost se za sto let zešestinásobila
Zatímco v roce 1921 nadojila průměrná kráva zhruba 1 500 litrů mléka za rok, dnes je to přes 9 500 litrů. Zásluhu na tom má šlechtění, výživa i moderní technologie.
Nezbytné cookies web potřebuje k provozu. Se souhlasem k nim přidáme anonymní měření návštěvnosti, ze kterého poznáme, co má smysl psát. Více informací
HISTORIE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
Čísla a příběhy, které ukazují, jak se české zemědělství proměnilo od první republiky po dnešek — od pozemkové reformy přes rekordní stavy zvířat po šestinásobný růst dojivosti. Data podle ČSÚ.
Zatímco v roce 1921 nadojila průměrná kráva zhruba 1 500 litrů mléka za rok, dnes je to přes 9 500 litrů. Zásluhu na tom má šlechtění, výživa i moderní technologie.
Po válce živila půda víc než milion lidí, dnes v oboru pracuje jen kolem 128 tisíc osob. Mechanizace a koncentrace do velkých podniků práci zcela proměnily.
Na začátku 80. let se v českých zemích chovalo přes pět milionů prasat. Levné dovozy vepřového a útlum chovů srazily stavy na necelou třetinu.
Vrchol stavů skotu přišel v roce 1982, kdy v českých zemích bylo přes 3,5 milionu kusů. Po transformaci zemědělství stavy prudce klesly a dnes se drží kolem 1,4 milionu.
Od roku 1990 zmizelo v Česku bezmála 300 tisíc hektarů orné půdy – ustoupila zástavbě, skladům i zatravnění. Přesto pořád tvoří jádro naší krajiny.
Od zákona o JZD z roku 1949 trvalo něco přes deset let, než se do družstev a státních statků dostala drtivá většina zemědělské půdy a soukromé hospodaření prakticky zaniklo.
V meziválečném Československu se oralo především koňskými a volskými potahy; traktor byl drahou vzácností vyhrazenou velkostatkům. Motorizace přišla na běžná pole až s poválečnou érou strojních stanic a JZD.
Model Zetor 25 z roku 1946 se prodával tak dobře, že už v únoru 1949 sjel z linky desetitisící kus. Dvouválcový motor o výkonu 25 koní dal traktoru i jeho jméno.
V 60. letech kraloval žním sovětský kombajn SK-4, v 70. letech ho nahradily výkonnější východoněmecké stroje řady E-512. Jedna generace techniky tak vydržela zhruba deset let.
Škoda ŠT-180 s šestiválcem LIAZ o výkonu 180 koní byl nejsilnějším československým traktorem. Díky vysoké hmotnosti se dodnes cení při dusání siláže.
Záborový zákon z roku 1919 odňal velkostatkům veškerou půdu nad 150 hektarů zemědělské (250 hektarů celkové) výměry a v dalších letech ji rozparceloval mezi drobné rolníky. Šlo o největší přerozdělení půdy v zemi před pozdější kolektivizací.
V hospodářské krizi vznikla roku 1934 Československá obilní společnost s monopolem na výkup a dovoz obilí. Garantovaná výkupní cena měla ochránit zadlužené rolníky před propadem cen chlebovin.