Padlí travní
Blumeria graminis
Padlí travní je nejrozšířenější houbová choroba obilnin. Na listech, listových pochvách a později i na klasech se tvoří charakteristický bílý až šedavý moučnatý povlak mycelia, který postupně hnědne a v něm dozrávají tmavá plodnička (kleistothecia). Napadené pletivo žloutne a předčasně odumírá, čímž klesá asimilační plocha, hmotnost zrna i výnos. Choroba se šíří zejména za teplého a vlhkého počasí v hustých, přehnojených porostech.
Původce
Houba Blumeria graminis (dříve Erysiphe graminis)
Příznaky
Typickým příznakem je bílý až šedavý moučnatý (vatovitý) povlak na svrchní i spodní straně listů, listových pochvách a stéblech, který lze zpočátku setřít prstem. Povlak postupně šedne a hnědne a objevují se v něm drobná černá tělíska (kleistothecia). Pod povlakem pletivo žloutne a zasychá; napadení postupuje od spodních listů vzhůru, za silného tlaku i na klasy.
Hostitelské plodiny
- Pšenice ozimá i jarní
- Ječmen
- Žito, oves, tritikale
Podmínky šíření
Padlí se šíří konidiemi přenášenými větrem. K infekci nepotřebuje kapkovou vlhkost (na rozdíl od většiny listových chorob), stačí vysoká vzdušná vlhkost a teploty přibližně 15–22 °C. Šíření výrazně podporují husté, bujné a dusíkem přehnojené porosty s omezeným prouděním vzduchu. Zdrojem jarní nákazy je výmrsk a ozimy.
Škodlivost a práh ošetření
Silné napadení snižuje asimilační plochu, urychluje stárnutí listů a snižuje hmotnost zrna; ztráty na výnosu se za příznivých podmínek a náchylných odrůd pohybují běžně v jednotkách až nižších desítkách procent. Práh škodlivosti se hodnotí podle podílu napadené listové plochy na spodních patrech.
Životní cyklus a zdroj infekce
Houba přezimuje jako mycelium na ozimech a výmrsku a jako kleistothecia na zbytcích. Na jaře produkuje konidie zahajující polycyklické šíření, které za příznivého počasí probíhá v krátkých cyklech po celou vegetaci. Patogen má specializované formy (formae speciales) vázané na jednotlivé druhy obilnin.
Účinné látky k ochraně
Přehled běžně registrovaných fungicidních účinných látek. Registraci a dávkování vždy ověřte v Registru přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ.
- metrafenone např. Flexity
- prothioconazole např. Proline
- spiroxamine morfolinová složka kombinovaných přípravků
- proquinazid např. Talius
Ochrana a prevence
Základem je volba odolných odrůd, vyvážené dusíkaté hnojení (přehnojení dusíkem riziko zvyšuje) a přiměřená hustota porostu. Při překročení prahu škodlivosti se aplikují fungicidy ze skupin azolů, morfolinů či specifických látek proti padlí, často v kombinaci na listy i ochranu klasu. Důležité je střídání účinných látek kvůli prevenci rezistence; registraci ověřte v Registru přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ.
Časté dotazy
Které plodiny padlí travní nejčastěji napadá?
Padlí travní napadá většinu obilnin — pšenici, ječmen, oves, žito i tritikale. Patogen má sice specializované formy (formae speciales) vázané na konkrétní druh, ale jako choroba se vyskytuje napříč celým spektrem obilnin.
Jak poznat padlí na obilí?
Typickým příznakem je bílý moučnatý povlak na listech a stéblech, který lze zpočátku setřít prstem. Postupně tmavne a v něm se objevují drobné černé plodničky. Napadené listy žloutnou a předčasně zasychají.
Proč padlí svědčí husté a přehnojené porosty?
V hustém a dusíkem přehnojeném porostu je vyšší vzdušná vlhkost, horší provětrávání a měkčí, náchylnější pletiva. To vytváří ideální podmínky pro šíření padlí, proto je vyvážená výživa a hustota porostu součástí ochrany.
Potřebuje padlí k infekci déšť?
Ne. Na rozdíl od většiny listových chorob padlí ke klíčení spor nepotřebuje kapkovou vodu, stačí mu vysoká vzdušná vlhkost. Proto se může šířit i v obdobích bez vydatných srážek, pokud jsou porosty husté a vlhké.