Braničnatka pšeničná (septorióza)
Zymoseptoria tritici
Braničnatka pšeničná, označovaná též jako septorióza listů, je v podmínkách ČR jednou z nejvýznamnějších listových chorob pšenice. Na listech se tvoří podlouhlé žlutavé až hnědé skvrny ohraničené žilnatinou, v nichž jsou patrné drobné černé plodničky (pyknidy). Choroba postupuje od spodních listů k horním a za vlhkého počasí může zničit i praporcový list, čímž výrazně snižuje výnos.
Původce
Houba Zymoseptoria tritici (dříve Septoria tritici / Mycosphaerella graminicola)
Příznaky
Na listech vznikají nejprve drobné vodnaté skvrnky, které se protahují podél žilnatiny do nepravidelných žlutohnědých až šedavých nekróz s tmavým lemem. Ve skvrnách jsou pouhým okem viditelné černé tečky — pyknidy s výtrusy. Napadení postupuje zdola nahoru; při silném tlaku odumírají horní listy včetně praporcového a porost předčasně zasychá.
Hostitelské plodiny
- Pšenice ozimá i jarní
- Tritikale
- Ojediněle další trávy a obilniny
Podmínky šíření
Primární nákaza pochází z askospor uvolňovaných z posklizňových zbytků, v porostu se choroba dále šíří konidiemi splachovanými dešťovými kapkami na vyšší patra listů. Infekci podporuje vlhké a mírné počasí (přibližně 15–20 °C) a dlouhé ovlhčení listů. Hustý, bujný porost šíření urychluje.
Škodlivost a práh ošetření
Braničnatka patří k nejškodlivějším listovým chorobám pšenice; poškození horních listů a praporcového listu přímo snižuje hmotnost zrna. Ztráty na výnosu se za silného napadení a příznivého počasí mohou pohybovat v desítkách procent. Patogen je náchylný ke vzniku rezistence vůči účinným látkám.
Životní cyklus a zdroj infekce
Houba přezimuje na posklizňových zbytcích pšenice a v ozimu jako mycelium. Askospory zahajují jarní infekci spodních listů, odkud se choroba polycyklicky šíří konidiemi na horní patra během celého jara. Nebezpečná je zejména dlouhá latentní doba (i několik týdnů), během níž není napadení viditelné.
Účinné látky k ochraně
Přehled běžně registrovaných fungicidních účinných látek. Registraci a dávkování vždy ověřte v Registru přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ.
- prothioconazole např. Proline
- mefentrifluconazole např. Revystar
- fluxapyroxad + mefentrifluconazole např. Revytrex
- benzovindiflupyr např. Elatus Plus
- folpet multisite, do kombinací proti rezistenci
Ochrana a prevence
Důležité je pěstování odolnějších odrůd, vyloučení pšenice po pšenici a zapravení posklizňových zbytků (zdroj nákazy). Fungicidní ochrana se cílí na horní listy a praporcový list ve fázi sloupkování až metání; používají se azoly a látky ze skupiny SDHI, vhodné je střídání a kombinování účinných látek kvůli rezistenci. Registraci a dávkování ověřte v Registru přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ.
Časté dotazy
Proč je ochrana praporcového listu u braničnatky klíčová?
Praporcový a podpraporcový list tvoří podstatnou část asimilační plochy, která plní zrno. Jejich poškození braničnatkou přímo snižuje hmotnost zrna a výnos, proto se fungicidní ošetření načasovává tak, aby tyto listy ochránilo.
Jak se braničnatka šíří?
Primární nákaza pochází z posklizňových zbytků (askospory), v porostu se pak šíří výtrusy (konidie) splachem dešťových kapek na vyšší patra listů. Vlhké a mírné počasí šíření výrazně podporuje.
Proč je u braničnatky problém s rezistencí?
Zymoseptoria tritici je vůči vzniku rezistence velmi náchylná a v ČR i Evropě je popsán pokles účinnosti u řady azolů i SDHI. Proto se doporučuje střídat a kombinovat účinné látky s odlišným mechanismem účinku a přidávat multisitní látku.
Jak odlišit braničnatku od jiných listových skvrnitostí?
Charakteristické jsou protáhlé nekrózy ohraničené žilnatinou s viditelnými černými pyknidami ve skvrnách. Na rozdíl od rzí netvoří prášivé kupky spor a na rozdíl od padlí nemá bílý povlak na povrchu listu.